V reálu jsou mikroporty stejné špatné kvality jako na obrázku. První, co vás zarazí, je nízká hmotnost přijímače. Originální přijímač váží 4 kilogramy, zatímco padělek asi půl kila. Druhá podezřelá věc je délka antén, která se vždy musí vztahovat k přenášenému pásmu. Antény jsou dlouhé asi 30 cm, což znamená, že pásmu UHF 740 MHz, což hrdě ukazuje displej, se neblíží ani náhodou. "Zajímavé" je také, že každý z obou přijímačů má jiný rozsah a že po změně frekvence na displeji nemusíte ladit vysílací mikrofony. Důvod je jednoduchý - oba kanály mají pevnou frekvenci kolem 200 MHz a ladění se tudíž nekoná. Mimo kosmetických drobností - dlouhých antén, jiného knoflíku sluchátek a jiného tvaru a barvě mikrofonů - je systém podobný přijímači EM 3532 a vysílači SKM 5200.
Pracovní frekvence samozřejmě není schválená ČTÚ a může se vám stát, že zachytíte rozhlasové vysílání místo vašeho zpěváka.  Hlavním problémem však je, že nekvalitní zvuk i provedení může vést uživatele k názoru, že "ten Sennheiser nějak blbě hraje" a přitom netuší, že to žádný Sennheiser není. Pokud tedy chcete mít radost ze špičkového zvuku a bezproblémového bezdrátového systému, nakupujte raději u autorizovaných prodejců Sennheiser a nehledejte na Internetu pouze nejnižší cenu. Může se totiž stát, že své těžce vydělané peníze vložíte do podobného braku.